Následující text pochází v anglickém originále od SAOTOME Mitsugi z jeho knihy „Principy aikida“ (kapitola 19). Jedná se zde o můj pokus o překlad, který je vyhrazen pouze k osobnímu použití laskavého čtenáře.
(Ivana Hlinková, Musubikan Aikido Dojo České Budějovice)
Hakama a její význam
Když jsem byl uchi-deshi u Osensei, měl každý povinnost nosit při cvičení hakamu, počínaje prvním okamžikem, kdy vstoupil na žíněnku. Neplatila žádná omezení, jaký druh hakamy se směl nosit, a proto bylo dojo velmi pestrým místem.
Bylo možné vidět hakamy všech druhů, barev a kvalit: kendo-hakamy, pruhované hakamy, které se používaly při japonském tanci a také drahé hedvábné hakamy, nazývané sendai-hira. Myslím, ž e mnohým začínajícím žákům poradil sám čert, aby si půjčovali cenné hakamy od svých dědečků, které byly určeny pouze k tomu, aby byly nošeny při zvláštním příležitostech a oslavách a žáci při cvičení suwari-waza u hakam prodřeli kolena.
Živě si vzpomínám na den, kdy jsem si zapomněl hakamu. Právě jsem se chystal vstoupit na žíněnku, měl jsem jen dogi, když v tom mě Osensei zastavil. „Kde máš hakamu?“, chtěl přísně ode mě vědět. „Co tě opravňuje k tomu myslet si, že bys mohl absolvovat výuku u svého učitele, když nemáš na sobě nic jiného než spodní prádlo? Nemáš žádné vychování? Zřejmě se ti nedostává zdvořilosti a etikety, kterou potřebuje každý, kdo se věnuje tréninku budo. Jdi a sedni si na stranu a dívej se!“
To bylo jen jedno z mnoha pokárání, která mi měl Osensei udělit. Moje neznalost v této záležitosti ale přiměla Osenseiho k tomu, aby po skončení výuky udělal svým uchi-deshi přednášku o významu hakamy. Vysvětlil nám, že hakama byla tradičním oblečením žáků kobuda a zeptal se nás, jestli někdo zná důvod, proč má hakama sedm záhybů.
„Ty symbolizují sedm ctností buda,“ řekl Osensei.
„Jsou to
JIN (dobro)
GI (čest/spravedlnost)
REI (zdvořilost/etiketa)
CHI (moudrost/inteligence)
SHIN (upřímnost)
CHU (loajalita)
KOH (pieta).
Tyto vlastnosti nalezneme u vynikajících samurajů minulosti. Hakama nás podněcuje k tomu, abychom přemítali o podstatě pravého buda. Nosit ji symbolizuje tradice, které se předávají z generace na generaci výhradně nám. Aikido se zrodilo z ducha japonského bushido (pozn. překladatele: cesta válečníka) a při našem každodenním cvičení se musíme snažit zdokonalovat těchto sedm tradičních ctností.“
V současné době nedodržuje většina aikido-dojo striktní politiku Osensei týkající se otázky nošení hakamy. Její význam zdegeneroval ze symbolu tradiční ctnosti na symbol stupně pro yudansha (pozn. překladatele: nositel stupňů DAN). Byl jsem v mnoha dojo v mnoha zemích. Na mnoha místech nosili hakamu pouze yudansha, yudansha ztratili svou skromnost. Považují hakamu za vyznamenání, za viditelný znak jejich nadřazenosti. Tyto názory činí z ceremonie uklánění se ve směru Osensei, se kterou zahajujeme a ukončujeme výuku, výsměch jeho myšlenkám a jeho umění.
Ještě horší je, že v mnohých dojo se vyžaduje od žen se stupni kyu (a pouze od žen), aby nosily hakamu, údajně proto, aby byla zachována jejich počestnost. Pro mě je to urážející a diskriminující vůči ženám aikidokas. Je to zrovna tak urážející pro muže aikidokas, neboť jim to podsouvá nižší úroveň ducha, která na žíněnce aikida nemá žádné místo.
Je mi smutno z toho, že hakamu vidím tak málo používat. Někomu se to možná zdá být úplně obyčejné téma, ale já si dobře vzpomínám na obrovskou důležitost, jakou Osensei nošení hakamy připisoval. Nemohu tomuto kousku oblečení odepřít jeho důležitost a nikdo, myslím, nemůže popřít obrovský význam ctností, které symbolizuje.
V mém dojo a v navazujících školách povzbuzuji všechny žáky, aby nosili hakamu nezávisle na jejich stupni. (Nevyžaduji to ale dříve, než dosáhnou svého prvního stupně kyu, neboť začátečníci ve Spojených státech nemají zpravidla žádného japonského dědečka, od kterého by si hakamu mohli vypůjčit.) Cítím, že nošení hakamy a vědomí jejího významu pomáhá žákům být si vědomi ducha Osensei a udržet jeho myšlenku při životě.
Když dovolíme, aby důležitost hakamy zanikla, začneme možná také dovolovat, aby se základní věci z ducha aikida ocitly v zapomenutí. Když ale na druhé straně budeme podle přání Osensei věrni oblékáni si našeho cvičebního úboru, bude možná náš duch blíže snu, kterému věnoval svůj život.